FK Deštná

 

Situace v českých zemích po vydání spolkové zákona (1867)

 

Vznik spolkového hnutí v českých zemích je úzce spjat s obdobím politického uvolnění  v habsburské monarchii, která nastává počátkem šedesátých let 19.století. Pád absolutismu a snaha po naplnění českých politických a národních požadavků vyvolal u českého obyvatelstva snahu demonstrovat své státoprávní a kulturně politické postoje způsobem, které české země dosud nepamatovaly. Jeho vyjádřením se stala od počátku 60.let intenzivní spolková činnost a to společenská i profesní.

Důležitým ústavním zákonem č. 134/1867 ze dne 15.listopadu 1867 o spolkovém právu se i přes jisté omezení podařilo  přispět k uvolnění a rozšíření spolkového života, které zásadním způsobem ovlivnilo  i situaci v českých zemích na poli kulturním, vzdělávacím , uměleckém i politickém .

K největšímu rozšíření spolků v rámci  Rakouského císařství došlo   na území historických  zemí Koruny české, z nich nejpočetnější byly spolky hasičské ( v roce 1888  existovalo 2187 hasičských sborů  ).  Současně vznikaly a hrály  významnou roli ve společenském životě i  spolky tělocvičné ,zpěvácké,  hospodářské, učitelské, čtenářské, vzdělávací, odborné, hudební, střelecké, dobročinné .. .

V roce 1888 bylo  evidováno celkem 513  tělovýchovných  ( sokolských, turnéřských,veslařských,velocipedistických,.. ) spolků., z nichž  nejvýznamnějším spolkem byl Sokol.   Vznik spolků  byl v českém společenském životě zcela nový a soustřeďoval kolem sebe nejvýznamnější muže doby.    Spolky  více či méně zasahovaly do veřejného života, ovlivňovaly veřejné mínění   a přispěly k národní emancipaci českého národa , která vyvrcholila vznikem  samostatného Československa. 

 

Tělocvičné spolky

Zásadním  mezníkem pro vznik Sokola byl nástup Dr. Miroslava Tyrše, který  spolu  s Jindřichem Fűgnerem  a dalšími vlivnými osobnostmi doby (E.Grégr, J.Grégr, R.Thurn-Taxis,J.Barák ) usiloval  o založení českého tělocvičného spolku.  V roce 1862 po schválení stanov c.k. místodržitelstvím byla ustavena Tělocvičná jednota pražská, jejímž prvním starostou byl Jindřich Fűgner a jeho náměstkem Dr. Tyrš.  Oba se přičinili  o převážně tělocvičnou náplň spolku  a  o jeho nadstranický charakter . Heslo spolku se stalo na návrh Miroslav Tyrše „Tužme se!“ , pozdrav na návrh E.Tonnera „Na zdar!“.  

V průběhu roku 1862 vznikly sokolské jednoty i mimo Prahu (  v převážně německém Brně v r. 1862,  jednota však živořila a r. 1867 byla  rozpuštěna ).

V roce 1869 byl založen tělocvičný spolek paní a dívek.  V roce 1882 se konal první všesokolský sjezd, který se stal  dalším impulsem pro rozvoj sokolského hnutí. . Tento sjezd, jak se tehdy slavnost nazývala, je dnes považován za první všesokolský slet . Po prvním sletu  nastal rozvoj sokolského hnutí, který se vyznačoval vzrůstem počtu členstva,ale i vlastních tělocvičen. 

Od poloviny osmdesátých let  19.století došlo organizačně v rámci sokolského hnutí  k  vytvoření  sokolských žup , které sdružovaly  místní jednoty České obce sokolské a to jak českých  zemích  , tak i na Moravě.

Sociální složení  sokolské organizace bylo charakterizováno jako středostavovské. Značná část činovníků ČOS patřila k inteligenci a středním vrstvám. Ve cvičícím členstvu však měli převahu dělníci. Finanční zajištění organizace bylo tvořeno ročními příspěvky jednot za každého člena a  zisky z veřejných cvičení při sokolských dnech.  Před válkou materiální základna Sokola nedosáhla vysoké úrovně. Vlastní tělocvičnu v roce 1910 mělo 126 sokolských  spolků ,většina tak cvičila v hostincích a školách.

            Stěžejními akcemi sokolských cvičenců  byly tzv. sokolské slety, které  byly  před světovou válkou  poprvé uspořádány  v roce  1891 a dále pak  v r.  1895, 1901,1907 a 1912. Zahájení války způsobilo omezení činnosti sokolské obce. Důvodem byla   represe rakouských úřadů ( předválečné  styky  ČOS  s cizinou, bratrské  smýšlení k Rusům a Srbům ) a současně i   válečné poměry .

 

Deštná

Tělocvičná jednota „Sokol“ pro Deštnou a okolí založena byla : 17. dubna 1910 , kteréhož dne konána ustavující valná hromada.Za náčelníka zvolen aklamací nově ustanovený učitel při zdejší škole br. Karel Švec.

 

Letovice

Letovická Tělocvičná jednota „Sokol“ byla založena Josefem Krejčím, Františkem Keprtem a Karlem Helem . Impulsem pro vznik Sokola byla  zahradní beseda  , kterou zorganizoval boskovický Sokol  na jaře 1894. Ustavující valná hromada se konala 20. května 1894.  Prvním sokolským starostou byl zvolen starosta městečka Karel Synek, místostarostou Václav Pokorný, náčelníkem učitel Josef Kolář, jednatelem učitel Antonín Ferulík  a pokladníkem Josef Kraus.  Letovický Sokol  spolu s jednotami v Boskovicích, Blansku a Jevíčku patřil do čtvrtého okrsku  Rastislavovy sokolské župy. Okrsky se staly základem pozdější župy krále Jiřího.

 

 

Situace po vzniku ČSR ( 1918 )

 

Zájmové spolky založené před 1. světovou válkou svoji činnost po vzniku ČSR opět obnovily .  Z hlediska početnosti  členské základny  byl nejvýznamnějším   spolkem   Sokol.  Česká obec sokolská se po vzniku republiky  přejmenovala na  Československou obec sokolskou. V roce 1929 dosáhla členská základna počtu  600 000 členů.  Základní organizační jednotkou byly místní jednoty, které  se sdružovaly v župách  , kterých bylo 52 .  Hlavní náplní činnosti jednot bylo tělovýchovné cvičení . Vrcholem sokolských slavností byly všesokolské slety, které  za dobu trvání ČSR proběhly celkem  čtyři ( 1920, 1926, 1932, 1938 ). 

            Základními pilíři sokolské ideologie se staly  umírněný nacionalismus, parlamentní demokracie, sociální reformátorství a negativní vztah  ke klerikalismu .

Z hlediska členské základny  byl druhým  největším tělovýchovným  spolkem na území Československa – Deutscher Turnverband in der Tsechoslovakei, který navazoval na ještě  starší tradice než Sokol.  V roce 1930 měl 17 žup s 1012 jednotami a 157 000 členy. Třetí nejpočetnější tělovýchovnou organizací v republice byly Dělnické tělovýchovné jednoty československé. Svaz DTJ  měl v roce 1929 členů  118 000 členů ( vrchol v počtu členstva měl v r. 1920 asi 222 000 členů , po odchodu části členů do FDTJ poté poklesl ). Čtvrtou   Československý orel , který v roce 1930 měl 28 žup a 113 000 členů ( asi 65 000 členů ze zemí Moravskoslezských ). 

Začaly vznikat v dnešním slova smyslu  také první  sportovní spolky – např. Československý svaz těžké atletiky, Autoklub republiky Československé, Bruslařský svaz, Česká jednota  velocipedistů, Československý svaz házené a ženských sportů,Československý plavecký svaz,Svaz lyžařů ČSR, Československá tenisová asociace, apod.  Nejvýznamnější sportovním spolkem  byl Československý svaz fotbalový  , který sdružoval   40 000 registrovaných fotbalistů.

 

Zpracoval : Nárožný Martin

    

Seznam použité literatury :

Čapka ,F. : Dějiny zemí koruny české v datech , Praha 1999.

Efmertová, M. : České země v letech 1848-1918, Praha 1998.

Kárník ,Z. : České země v éře první republiky ,díl 1 (1918-1929,Praha 2003 .

Kárník ,Z. : České země v éře první republiky ,díl 2 ( 1930-1935),Praha 2002.

Kárník ,Z.: České země v éře první republiky ,díl 3 (1936-1938),Praha 2003.

Kozáková,Z. : Sokolské slety 1882-1948,Praha 1994 .

Novotný,J.: Sokol v životě národa, Praha 1990.

Urban ,O.: České s slovenské dějiny do roku 1918, Praha 2000.

Waic,M. a kol : Sokol v české společnosti 1832-1938, Praha 1996.

 

 

 

 

P